Historical Organ in Dobruška II




Pavel Svoboda – varhany. Text: Č, A, N. Nahráno: 10/2016, Husův sbor, Dobruška. Vydáno: 2016. TT: 60:59. 1 CD Arta Records F10219, 2HP Production.
 
Varhaník Pavel Svoboda, rodák z Dobrušky, žák Jaroslava Tůmy, laureát mezinárodní soutěže Pražské jaro, držitel 2. ceny mezinárodní Bachovy soutěže v Lipsku a nově také vedoucí Oddělení historicky poučené interpretace na pražské HAMU, se věnuje i záchraně historických nástrojů. Je předsedou spolku PROVARHANY (založen na konci roku 2015), který vznikl poté, co se podařilo úspěšně zrealizovat rekonstrukci zapomenutých varhan Husova sboru v Dobrušce. Právě tento nástroj představuje recenzovaná nahrávka, již doprovází podrobný popis nástroje, jeho historie a vývoj procesu rekonstrukce včetně zprávy o štědrých dárcích (navazuje na snímek historických varhan katolického kostela v Dobrušce, Arta Records DTA 2014). Jedná se tedy především o příběh se šťastným koncem, příběh o lidech, kteří nástroj ve svém městě nenechali zcela odumřít. Zároveň je povzbuzením pro další varhanní „záchranáře“.  
Dvoumanuálové pneumatické varhany s pedálem pocházejí z roku 1904 z dílny německé firmy A. Schuster & Sohn. Na prvním manuálu najdeme devět rejstříků, na druhém sedm, v pedálu tři (dva šestnáctistopé, jeden osmistopý), pochopitelně převažují rejstříky osmi- a čtyřstopé (na prvním manuálu najdeme ještě Oktavu 2´ a Mixturu 3x). Původně stály varhany v Sudetech, v Rudníku u Vrchlabí, odtud byly po skončení 2. světové války převezeny do Dobrušky. Text bookletu nevysvětluje, jak došlo k tomu, že zde nástroj šedesát let chátral, podstatné však je, že jej Pavel Svoboda objevil, určil jeho původ a inicioval jeho záchranu.

Na snímek byly zařazeny skladby období 18. - 20. století, s důrazem na německé autory. Ač zde nezazní nic z díla J. S. Bacha, kontrapunkt se objeví ve skladbě jeho slavného syna Carla Philippa Emanuela (Fantazie a fuga c moll Wq 119), zatímco Sonáta a moll Wq 70/4 pro dva manuály bez pedálu je již ukázkou homofonního stylu zpracování. Pavel Svoboda zde výborně zúročil svůj cit pro vedení hlasů a vynikající techniku. Z repertoáru 19. století se na CD objeví první Skizza op. 58 Roberta Schumanna (původně pro pedálový klavír), drobné skladby velkého varhanního mistra Maxe Regera (Siciliano a Gigue Šesti trií op. 47), bachovskou ozvěnou jsou kompozice Ference Liszta: Einleitung und Fuge - transkripce závěrečné části kantáty J. S. Bacha Ich hatte viel Bekümerniss BWV 21 a virtuózní variace Weinen, Klagen, Sorgen, Zagen podle Bachovy stejnojmenné kantáty BWV 12. (V bookletu chybí u Lisztových skladeb katalogová čísla S. 660[/1] a S. 179). Soudobá hudba je zastoupena Vigilií (2000) Luboše Sluky, rodáka z Opočna, jež je od Dobrušky vzdáleno necelých 5km.

Pavel Svoboda se na nahrávce prezentuje v tom nelepším světle. Potvrzuje to jak výběr repertoáru, jež dobrušským varhanám skvěle padne, tak i způsob jejich interpretace. Tento umělec dokáže pracovat s akustikou, barvami nástroje, hudebně-architektonicky si poradí se skladbami drobných i velkých rozměrů, obsáhne stylovou šíři repertoáru, jak se na dobrého varhaníka sluší, od baroka až po současnost, a nezapomíná ani na hudbu svého regionu. Na CD mohl jistě zařadit i třeba jen kratší improvizaci, aby byl jeho varhanní portrét kompletní (třeba příště?). Věřím, že zrání tohoto interpreta bude stát za pozornost, stejně jako jeho další, nejen dobročinné projekty.


Publikováno s laskavým svolením časopisu Harmonie. 





 





 




Komentáře

Oblíbené příspěvky