J. Seger: Complete Organ Works 2. Pavel Kohout
 |
| FOTO © IVANMALY.CZ
Zelenka
má svého Viktoru, Voříšek svou Matějovou, Jiránek Collegium Marianum, Jiří
Antonín Benda Keglerovou a Josef Ferdinand Norbert Seger Pavla Kohouta. Každý skladatel potřebuje své interprety, současní autoři
se jimi mohou stát občas sami, ti minulí se bez nich neobejdou. Varhaník Pavel
Kohout se tvorbě Josefa Segera (pokřtěn 1716—1782) věnuje dlouhodobě, systematicky
a důkladně, prakticky i teoreticky, máme tedy díky němu k dispozici nejen tuto
nahrávku s mnoha novodobými premiérami, ale také notové edice Segerových
varhanních skladeb (vydal je Český rozhlas). Přesto si troufám říci, že ani to
by nestačilo, pokud by se interpretovi nepodařilo vdechnout této hudbě život. Tak,
aby šlo nikoli o stabilizaci či informaci, nýbrž o skutečné vzkříšení.
Pavel Kohout realizoval nahrávku na jedinečné varhany
kostela Matky Boží před Týnem, dvoumanuálový nástroj Hanse Heinricha Mundta
z roku 1673, který se dochoval v původním stavu dodnes. Přesněji
řečeno téměř v původním stavu, neboť v 19. století do jeho podoby
zasáhl varhanář Josef Gartner tím, že přesadil varhanní skříň dozadu a nástroj
přeladil o celý tón níž. Při restaurování varhan bylo toto umístění zachováno. Na
každého varhaníka čeká u Týna tužší mechanika, krátká oktáva v manuálech i
pedálu a lahodně znějící rejstříky včetně speciality zvané cymbelstern
(cimbálová hvězdice rozeznívající malé zvonky), oblíbené zvláště
v severním Německu v 16. – 18. století. Týnský nástroj nebyl však pro
nahrávku vybrán pouze z těchto důvodů. Jako několikasetletý dub zde stojí
v roli svědka a pramene zároveň, jelikož právě na něj Seger hrál, a to
celých 47 let. Kromě toho byl i varhaníkem kostela sv. Františka Serafínského
řádu křižovníků s červenou hvězdou.
Na snímek bylo zařazeno Osm
toccat a fug, nahraných podle prvního tištěného vydání Daniela Gottloba
Türka z roku 1793, následuje výběr varhanních skladeb z Kohoutovy
edice (čtrnáct děl, z nichž v osmi případech se jedná o novodobé
premiéry). Toccaty jsou spíše preludia než virtuózní sólové skladby (původně
tak byly i pojmenovány, název změnil až vydavatel), vyjma náročnější Toccaty V. C dur T. 5. Za pozornost
stojí zvláště fugy, v nichž Seger podle dobových svědectví exceloval,
skladatelův žák Václav Pichl se zmiňuje o jeho schopnosti zaimprovizovat je dle
potřeby během bohoslužeb. K tomu připojme, že Charles Burney označil Segera
za nejlepšího varhaníka ve městě. Nelze se tomu divit. V kompozičních
postupech se odráží autorova nápaditost, důmyslné zapracování vlivů italské
hudby, vynalézavé užití chromatiky a v neposlední řadě mistrná znalost svého
nástroje.
Ta se týká i Pavla Kohouta, vyzrálého interpreta, u něhož se
nadšení spojuje se znalostmi a hudební inteligencí. Jeho výhodou je absolvování
kvalitního školení u mistrů Jacquese van Oortmersena, Haralda Vogela nebo
Petera van Dijcka, na něž navázal vlastním houževnatým studiem. Díky tomu jsou
Segerovy skladby citlivě registrovány (na cymbelstern dojde v pastorální Toccatě VIII, jejíž fuga zpracovává
melodii písně Narodil se Kristus Pán),
pečlivě artikulovány a dramaturgicky vystavěny tak, aby měl celý snímek tu
správnou gradační linku, vnitřní tempo a klidný dech. Nebyl to snadný úkol,
protože tato hudba není na první poslech efektní ve smyslu virtuozity a hráčské
ekvilibristiky. Proto si Kohoutova interpretace zaslouží vysoké hodnocení,
protože se mu skutečně podařilo Segerovo dílo vynést na světlo ve velmi
přitažlivé podobě a ve skvělé formě. Doporučuji vyposlechnout si CD obzvlášť
soustředěně, aby člověku neunikly žádné detaily a drobnůstky, jež skladatel do
své hudby vložil a jež se interpretovi daří zvýraznit.
Pavel Kohout touto deskou navazuje na CD převážně Segerových
děl The Baroque Golden Age (Editions Hortus) a vzdává tím hold skladateli,
jehož jméno nám v toku času poněkud vybledlo a jež si zaslouží být
připomínáno. Nezapomínejme, že právě on byl učitelem mnoha významných hudebníků
18. století včetně Josefa Myslivečka, Jana Evangelisty Koželuha či Jiřího
Ignáce Linky. Vracíme-li se k úvodní otázce, zda se Pavlu Kohoutovi
podařilo Segerovo dílo skutečně oživit, pak vězme, že ano. Sluší se ještě
dodat, že autorem výborného doprovodného textu k nahrávce je velký znalec
Segerova varhanního díla Jan Hora.
Pavel Kohout – varhany. Text: A, F, N, Č. Nahráno: 9/2015, kostel Matky Boží před Týnem, Praha. Vydáno: 2016. TT: 78:18. 1 CD Vixen V2 – 0001. Publikováno s laskavým svolením časopisu Harmonie.
|
Komentáře
Okomentovat